Historie školy
V nové školní budově se začalo vyučovat 19. září 1904. Byla v ní umístěna obecná škola a měšťanská škola. Vcházelo se do ní dvěma vchody a to levým do chlapecké a pravým do dívčí školy. Pětitřídní obecná škola měla celkem deset tříd; v pěti dívčích a pěti chlapeckých třídách bylo 679 dětí. Ty mohly postoupit na trojtřídní měšťanskou školu. Ve třech třídách chlapeckých a třech dívčích bylo 254 dětí.
V září 1909 byl zřízen čtvrtý ročník měšťanské školy, tzv. jednoroční učební kurz. Protože přibývalo ve škole dětí, zemská školní rada každoročně povolovala nebo rušila na obecné škole pobočky (jako dnešní třídy A,B,..).
Kromě těchto dvou škol byly v budově i školy pokračovací. Živnostenská škola, která byla otevřena již v roce 1863, měla dva ročníky, navazovala na školu měšťanskou a vzdělávala své žáky v různých řemeslnických oborech. Vyučovalo se v neděli. Místnost i měšťanské školy přestala používat až v roce 1939. Kupecká (obchodní) škola poskytovala vzdělání pro obchodníky a byla otevřena v roce 1903. Měla také dva ročníky a vyučovalo se o volných čtvrtcích.
Po deseti letech radostné školní práce přišlo období chmurné - I. světová válka. Školní budova nebyla zabrána k vojenským účelům. Přesto bylo vyučování narušováno tím, že se učitelé museli věnovat organizaci různých sbírek (např. kovů, vlny, kaučuku, bylin, prádla pro vojíny), sepisování zásob obilí a brambor, statistice osevu a jiným aktivitám, které neměly se školní prací nic společného. Po vyloučení některých učebnic bylo vyučování ještě ztíženo.
V kronice obecné školy se dočteme: "Po vydání zákazů půjčovat knihy ze školní knihovny vyrojilo se mezi mládeží mnoho indiánek, detektivek a krváků, což jistě ku zušlechtění mládeže nepřispívalo. Školní docházka značně poklesla. Příčiny poklesu byly: nedostatek obuvi, šatstva, shon po potravinách, výpomoc doma. Děti, nemajíce nad sebou pevné ruky otcovy, polevily v kázni jak doma, tak i ve škole."
Ve válečné službě bylo pět učitelů obou škol. Již v roce 1914 padl na srbském bojišti Jaroslav Žák.
V přízemí budovy školy byla po válce zřízena veřejná knihovna a mateřská škola. Ředitel měšťanské školy Josef Siblík patřil mezi skupinu přátel historických památek v Blatné. Shromažďoval historické sbírky a zasloužil se v roce 1922 o vybudování blatenského muzea, pro které získal ve školní budově vhodnou místnost po zrušené mateřské škole.
22. září 1935 uspořádaly tělovýchovné, kulturní a národní korporace v Blatné Den brannosti. Na školní budově byla slavnostně odhalena pamětní deska padlým legionářům. Díky školníkovi Otčenáškovi, který ji za války sundal a ukryl, může tato deska zdobit budovu dodnes.
Po celé období mezi dvěma světovými válkami se konaly v tělocvičně školy oslavy narozenin T.G.Masaryka, J.A.Komenského, J. Husa, vzniku republiky (tehdejší název Svátek Svobody) a oslavy kulatých výročí spisovatelů a vlastenců. Po slavnostním projevu vždy předvedli žáci obou škol své pečlivě připravené vystoupení. Obyvatelé Blatné mohli sledovat tyto oslavy z galerie nad tělocvičnou.
Vzrušení v učitelském sboru způsobilo první povolání učitelů záložníků k vojenské službě a dne 14.9.1938 příchod telefonní hlídky do školy. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 nastaly ve školství dalekosáhlé změny. Na škole byla zavedena školní protiletecká ochrana, začalo se povinně vyučovat německému jazyku, byly zavedeny nové učební osnovy, změnila se délka vyučovací hodiny na 45 minut, pro nedostatek uhlí bylo nepravidelné vyučování. Podle nařízení říšského protektora muselo být ze školy odstraněno vše, co připomínalo legionáře, prezidenta Beneše a bývalé státoprávní poměry. Do Blatné přišlo několikrát německé vojsko. Bylo ubytované v tělocvičně, ve třídách a používalo i školní dvůr. V té době se učilo ve zbylých učebnách buď polodenně nebo se neučilo vůbec a děti si jednou týdně chodily pro domácí úkoly.
Výnosem zemské školní rady ze dne 22.6.1940 musely být všechny školní kroniky zabaleny, zapečetěny a uloženy jako závadné knihy.
Na začátku roku 1941 musela být škola označena německo - českými nápisy. Vchod do chlapecké části školy názvem "Tschechische Bürgerschule - Česká měšťanská škola" místo dosavadního "Chlapecká obecná a měšťanská škola" a vchod do dívčí školy názvem "Tschechische Volkschule - Česká obecná škola" místo dosavadního "Dívčí obecná a měšťanská škola". Během několika dní došlo znovu ke změně označení na: "Bürgerschule - Měšťanská škola" a "Volkschule - Obecná škola". Obě školy musely používat dvojjazyčná razítka. Všechny místnosti školy byly opatřeny německo - českými tabulkami. Do českých škol nesměly být přijímány židovské děti.
Ministerstvo školství a národní osvěty zřídilo nový obvod pro měšťanskou školu a ta dostala název Újezdní měšťanská škola chlapecká a dívčí v Blatné.
Ve školním roce 1941/42 byla přeměněna obecná škola na čtyřtřídní (1. - 4. ročník) a měšťanská škola také na čtyřtřídní (5. - 8. ročník). Ministerstvo zrušilo označení měšťanská škola a nahradilo je označením hlavní škola. Do konce války nesla škola název Hlavní škola chlapecká a dívčí v Blatné. Nad vchodem do školy byl umístěn nový nápis "Hauptschule - Hlavní škola". Začaly se používat dvojjazyčné třídní knihy, katalogy a vysvědčení, zavedla se úřední německá řeč a dokonce byl ve školách zaveden pozdrav zdviženou pravicí. Počet hodin německého jazyka byl zvýšen ze tří na sedm hodin týdně na úkor českého jazyka, vlastivědy, tělocviku a náboženství.
Protože se vlivem změněného obsahu vyučování a vůbec celkové válečné situace začal zhoršovat prospěch žáků, byla zřízena na obecné škole pomocná třída.
V posledním válečném školním roce se vyučovalo nepravidelně. V říjnu 1944 byly letecké poplachy, v listopadu byli ve škole ubytováni první němečtí uprchlíci z Banátu, vánoční prázdniny byly prodlouženy na neurčito, protože nebylo čím topit. Jedenkrát týdně dostávali žáci úkoly v zasedací síni městské radnice. Později se vyučovalo polodenně třikrát týdně v hotelu Jubileum, na blatenském zámku, v divadelní šatně v sokolovně a na jiných místech v Blatné.
Koncem ledna 1945 byla celá škola vyklizena a do tříd přivezeno 40q slámy. Tak byla budova připravena pro stovky německých uprchlíků, kteří přijížděli do Blatné postupně ve čtyřech transportech. Učitelé byli ve škole zaměstnáni kancelářskými pracemi, sestavováním mnoha seznamů, kartoték a hlášení o uprchlících.
Po velikonočních prázdninách bylo školám nařízeno pravidelné vyučování. Protože se ve školní budově učit nedalo, vyučovalo se na různých místech po celé Blatné. Normální vyučování to však nenahradilo.
To už se ale chýlilo ke konci války. V kronice obecné školy je zapsáno: " 4. května blateňáci vyvěsili vlajky, uč. Kárová ušila vlajky i pro školní budovu, městem šel průvod, strhávaly se německé nápisy. Pak ale rozhlas volal o pomoc. Nálada poklesla." A dále se dočteme: "U nás v Blatné uvítali jsme americké vojsko v pondělí 7.5. ráno, ruské tanky projely městem ve středu 9.5. večer."
Poslední němečtí uprchlíci opustili školu 4.června 1945. Od 16.června zabralo část tříd a tělocvičnu americké vojsko, a tak se znovu téměř neučilo.
Protože americké vojsko opustilo Blatnou až 25. listopadu 1945 a ve škole v zimních měsících nebylo čím topit, bylo v tomto období omezené vyučování. S pravidelným celodenním vyučováním se začalo na obou školách až 25. března 1946.
Byl zrušen předchozí název hlavní škola a vrácen název měšťanská škola. 28. června 1946 byla velká oslava 75. výročí jejího založení.
V dubnu 1948 byl schválen školský zákon o jednotné škole. Z obecné školy se stala pětitřídní Národní škola v Blatné a z měšťanské školy trojtřídní Střední škola v Blatné se znovuzavedeným jednoročním učebným kurzem, který byl opět v roce 1949 zrušen. Poprvé byly třídy označeny písmeny A,B a byly tzv. koedukační. To znamená, že v jedné třídě byli chlapci a dívky pohromadě, což do té doby bylo pouze výjimečně. Na střední škole byly zavedeny zájmové kroužky a doučovací skupiny.
V životě obou škol nastalo období změn. Byly vyhlášeny "Zdravotní tříletka", "Školní pětiletka", "Soutěž tvořivosti mládeže", konaly se brigády, uzavíraly se závazky. Ve školách začal pracovat pěvecký a recitační kroužek, vzniklo Sdružení rodičů a přátel školy a Žákovská organizace, která začala vydávat školní časopis. Ve všech třídách se stále vyučovalo po 2 hodinách náboženství a všichni žáci byli členy dorostu Červeného kříže.
Ve dvou místnostech školy bylo 8.9.1949 zahájeno vyučování na nově zřízené hudební škole. 27.3.1950 byla na škole ustanovena Pionýrská organizace a 31.3. téhož roku byla na střední škole založena Pionýrská skupina Junáka.
V roce 1950 byl zrušen volný (feriální) čtvrtek a místo něho bylo ve středu a v sobotu odpoledne volno.
Dnem 1.2.1951 vstoupil v platnost nový školní a zkušební řád. Byly zavedeny žákovské knížky a poprvé konali žáci IV. třídy střední školy závěrečné ústní a písemné zkoušky.
Další změna nastala ve školním roce 1951/52. Vznikly dvě souběžné devítileté školy: I. národní a střední škola v Blatné a II. národní a střední škola v Blatné . Každá měla svého ředitele, učitelský sbor a část školní budovy. Byla zřízena také družina mládeže se školní jídelnou, která se starala o stravu a výchovu dětí zaměstnaných matek.
Tyto dvě školy neměly dlouhého trvání. Již ve školním roce 1953/54 byly podle nového zákona sloučeny v jednu Osmiletou střední školu v Blatné a v dalším školním roce vznikla Jedenáctiletá střední škola v Blatné. Pro nedostatek místa ve školní budově byla družina mládeže a školní kuchyně s jídelnou umístěny v budově naproti škole.
Pro pracující byl otevřen večerní kurz z učiva osmileté střední školy a střídavě IX., X. a XI. třída dálkového studia.
V roce 1958 měla škola 28 tříd a pouze 25 učeben. Proto muselo být zavedeno ve II., III. a IV. ročníku střídavé vyučování, které bylo v dalším školním roce zrušeno, ale v 11 třídách bylo více než 40 žáků.
Další změna v organizaci školy nastala k 1.9.1960, kdy byla škola rozdělena na Základní devítiletou školu v Blatné a Střední všeobecně vzdělávací školu v Blatné. Žáci dostali poprvé od školy zdarma zapůjčené učebnice. Do té doby jim rodiče museli učebnice do každého ročníku kupovat.
V následujících školních letech bylo ve škole více než 1000 žáků, a tak místo směnného vyučování byl pro některé třídy zaveden pětidenní pracovní týden. Vždy určený den v týdnu mělo několik tříd volno a jejich učeben využívaly jiné ročníky. To trvalo až do roku 1967, kdy byla dosavadní základní devítiletá škola rozdělena na dvě samostatné školy: Základní devítiletou školu Komenského náměstí v Blatné, která zůstala v budově školy a Základní devítiletou školu tř. Rudé armády v Blatné, která se přestěhovala do budovy bývalého okresního úřadu. V jedné budově byly obě ZDŠ ještě jednou a to v roce 1974, kdy probíhala generální oprava druhé školy.
Po rozdělení škol se uvolnily některé učebny, a tak se do budovy vrátila družina mládeže. V přízemí na severní straně, kde bývaly první třídy, byla vybudována školní kuchyně a jídelna.
Poslední maturitní zkoušky na SVVŠ se konaly v roce 1970. Od dalšího školního roku byla škola organizována jako základní devítiletá a od školního roku 1983/84 byly zrušeny deváté třídy a škola dostala nový název: Základní škola v Blatné - Komenského náměstí. I. stupeň ZŠ měl 4 ročníky a II. stupeň také 4 ročníky. V roce 1991 se změnil název na Základní škola J. A. Komenského v Blatné. Povinná školní docházka byla prodloužená na deset let. Z toho osm let žák splnil na základní škole a zbývající dva roky na střední škole nebo na učilišti.
Ve školním roce 1995/96 nebylo vycházejících žáků, protože došlo k poslední změně. Znovu se přešlo k plnění povinné devítileté školní docházky na základní škole. V současné době má I. stupeň 5 ročníků a II. stupeň 4 ročníky.
Od 1.1.2001 získala škola z rozhodnutí zřizovatele právní subjektivitu. Tím se změnil způsob jejího hospodaření a financování a ředitelka školy získala větší pravomoce ve svém rozhodování.